Vojto, gratulujeme k novému angažmá v SK Lidečko. Co vás vedlo k tomu přijmout trenérskou nabídku právě odsud?

 

Děkuji. Oslovil mě Roman Hyžák – známe se dlouho a líbí se mi, jak klub vedou a kam směřují, včetně důrazu na práci s mládeží. To mě přesvědčilo.

 

Jaké byly první dojmy z týmu, kabiny a zázemí? Znal jste už některé hráče?

 

Po prvním tréninku jsem byl velmi nadšený. Doufám, že v tom budeme pokračovat. Zázemí mě mile překvapilo – měli jsme společné sezení, kde byli přítomni všichni trenéři, od přípravky až po A tým, včetně správce hřiště. Hráče jsem zatím osobně neznal.

 

Přebíráte tým po trenéru Čížovi – shoda jmen je náhoda, nebo jste příbuzní?

 

Ano, je to čistá náhoda. Ale nejen u trenérů – Čížů je v Lidečku víc i mezi hráči. Všechno je to jen shoda jmen. (úsměv)

 

Jaký herní styl chcete v Lidečku prosazovat? Máte nějaký trenérský vzor nebo filozofii?

 

Chtěl bych, aby hra byla důrazná, rychlá a kombinační. Jako hráč i trenér se mi líbil Zinedine Zidane. A také náš Petr Rada. Ale že bych měl vyloženě vzor, to ne. Hlavní je, aby to kluky bavilo a aby si užívali každý trénink i zápas.

 

Chystáte větší změny v sestavě nebo taktice oproti minulé sezóně?

 

V první řadě se musím s týmem pořádně seznámit. Rád bych navázal na práci Radka, který tým vedl přede mnou. Nějaké změny určitě přijdou, ale vše postupně.

 

Jaké jsou cíle pro nadcházející sezónu – boj o čelo tabulky, stabilizace kádru, nebo spíše budování do budoucna?

 

Jednoznačně budování do budoucna.

 

Jak důležitá je pro vás práce s mládeží? Plánujete spolupráci s dorostem nebo okolními kluby?

 

Velmi důležitá. S dorostem určitě spolupracovat budeme. Co se týče okolních klubů, to bude hlavně otázka pro vedení.

 

Jak se podle vás změnil amatérský fotbal za posledních 10 let – k lepšímu, nebo naopak?

 

Určitě k lepšímu – hlavně co se týče kvality. Hráči přistupují k tréninkům a zápasům profesionálně. Smekám klobouk!

 

Máte za sebou bohatou hráčskou i trenérskou minulost. Můžete ji našim fanouškům přiblížit?

 

Začínal jsem jako žák ve Valašských Příkazech pod vedením skvělých trenérů Karla Šenkeříka a Jiřího Janošíka. V dorostu jsem byl ve Vsetíně (MEZ Vsetín). Po krátkém působení v mužích jsem v roce 1994 přestoupil do FC Alfa Valašské Klobouky, kde jsme pod vedením pana Řeháka postoupili do 3. ligy. Na tu dobu vzpomínám rád – potkal jsem spoustu výborných hráčů s ligovými zkušenostmi. Pak následovalo působení ve FC Vsetín (divize), půl roku v TVD Slavičín, poté FC Brumov a postup do 3. ligy. Kariéru jsem zakončil v Horní Lidči (1. A třída).
Trenérská minulost zahrnuje dorost Horní Lideč, muže Střelná, Horní Lideč a Valašské Klobouky.

 

Vzpomínáte si na nějaký konkrétní zápas nebo moment, který vás v hráčské kariéře ovlivnil?

 

Ano. Když jsem hrál za ALFU Valašské Klobouky, pan Řehák tehdy koupil druholigové Slušovice a my jsme byli jejich „béčko“. Byl jsem nominován k zápasu proti FC Švarc Benešov a odehrál jsem 20 minut. To byl pro mě velký zážitek.

 

Jak se vám daří skloubit fotbal s osobním životem? Co rád děláte ve volném čase?

 

Zatím to zvládám dobře. Velkou podporou je mi rodina, a to je zásadní. Rád jezdím na kole.

 

Co byste chtěl vzkázat fanouškům Lidečka před startem nové sezóny?

 

Buďte trpěliví, fanděte nám a choďte na zápasy v tak hojném počtu jako doteď.

 

A poslední otázka – jak by podle vás měl vypadat ideální „lidečkovský“ fotbalista?

 

Spokojený a s radostí ze hry.