DOROST

SK Hrachovec 0:2 SK Lidečko

Branky: 42. Jakub Číž z pen., 45. Ondřej Fusek

Sestava: Lukáš Hyžák – Matyáš Faldík, Ondřej Fusek, Jonáš Filák, Filip Kulíšek, Marek Šerý,
Tomáš Chromík, Matěj Zádrapa, Vojtěch Buček, Jan Janáč, Jakub Číž, Dominik Hyžák, Adam
Tkadlec, Radim Loucký, Ondřej Liška, Marek Loucký, David Krátký, Adam Brhel

„Na tento zápas jsme se moc těšili. Vítězství v Okresním poháru byl náš předsezónní
cíl. Loni bylo to finále, v rámci mistráku, divné, nebylo to ono. Letos jsme se s trenérem
domácích a OFS domluvili, že finálový mač dáme hned po sezóně. Do finálového zápasu
vstoupily oba týmy nabuzené a velmi dobře připravené. My jsme věděli, že domácí budou
hrát na hraně, agresivně, že po nás půjdou. V sezóně jsme jim za dva zápasy dali 14 branek.
Hned v úvodu tam byly ze strany domácích dva ostré zákroky bez míče, které ale rozhodčí
neocenil žlutou kartou. Herně byl v úvodní dvacetiminutovce lepší Hrachovec. Obě jejich
velké šance ale Lukáš skvěle chytil. My jsme se v úvodu hledali. Nepasovala nám agresivní
hra domácích, ztráceli jsme lehké míče, pozdě jsme k domácím přistupovali. V půlce prvního
poločasu jsme přeskupili hráče, dali jsme míč na zem a začali jsme domácí přehrávat.
Zahodili jsme dvě velké šance. Na konci první půle jsme rozehrávali roh, při kterém ve vápně
setnul domácí hráč Ondru a penaltu s přehledem proměnil Kuba. V poslední minutě první
půle rozehrával standartku z hloubi pole Ondra, jeho centr byl dlouhý, ale gólman domácích
si jej srazil do vlastní sítě. Do druhé půle domácí nastoupili zbytečně nervózní. Bylo tam plno
strkanic po ostrých faulech domácích, které ale rozhodčí buď vůbec nepískl nebo kartou
netrestal. Kvůli zranění museli v zápase skončit Vojta a Tomáš. My jsme si v pohodě hlídali
výsledek. Vypracovali jsme si další dvě šance, domácí taky. Skóre už se ale nezměnilo.
Nejprve chci našeho soupeře pochválit. V prvních třiceti minutách byli lepší,
důraznější, pohyblivější. Je škoda, že se ve druhém poločase více bojovalo, strkalo, než hrálo.
Hlavní rozhodčí utkání pustil a domácí toho využili k ostřejší hře. Některé zákroky byly dost
za hranou. Fotbal je přece hra, kterou milujeme, není to válka. Zdraví je přece důležitější než
výsledek. Tomáš dostal, od hráčů, kteří jej dobře znají, v jeden moment dva tvrdé údery na
koleno, které už má operované. My věříme, že to nebude nic vážného. I díky médiím chci
apelovat na rozhodčí, aby se, i díky svému rozhodování na hřišti, snažili mladým ten fotbal
neznechutit, naopak je ve sportu podporovat. Náš tým chci pochválit za to, že tento mač
dokázali psychicky zvládnout. Na celý náš tým jsme strašně hrdí!!! Byl to pro nás strašně
těžký zápas, ale my jsme ho dokázali zvládnout a ogaři opět ukázali, jak za tu dobu, co jsme
spolu, fotbalově, sportovně i psychicky zrají. Naše vítězství je zasloužené a všichni z něj
máme velkou radost. Moc děkujeme našim fanouškům za to, že přijeli v tak hojném počtu a
že nás celý zápas příkladně povzbuzovali, na rozdíl od těch domácích. Společný pokřik po
zápase byl skvělý. Na takové momenty se nezapomíná. Na závěr chceme moc poděkovat
všem našim končícím hráčům, ročníku 2006. Jsou to všechno nejen výborní sportovci a
fotbalisti, ale hlavně výborní lidé, týmový hráči a přejeme jim, ať se jim daří jak na hřišti, ale
hlavně v životě.“

Josef Hyžák, trenér dorostu